Geografie Evropy - poloha, povrch

Název Evropa je odvozen z akkadského slova „ereb“, což znamená západ Slunce. Evropu lze popsat jako obrovský poloostrov dvojkontinentu Euroasie.

Evropa je světadíl mnoha kontrastů – na jihu je horko, na severu velká zima. Rozdíly jsou i v její populaci – jazykové a kulturní.

Poloha Evropy

Významnými body jsou mys Kinnarodden v Norsku, mys Fligely na Rudolfově ostrově v zemi Františka Josefa a Severní mys v Norsku.

Na jihu je mys Marroqui ve Španělsku, zajímavé jsou mysy Spartivento a di Venta v Itálii a Matapan v Řecku.

Na západě je nejzazším bodem mys Roca v Portugalsku či mys Faj Grande na azorském ostrově Flores. Dalšími mysy jsou Land´s End ve Velké Británii, Dunmore v Irsku, Cabo de Fisterra a Mys svatého Vincence na Pyrenejském poloostrově.

Na východě má Evropa hranici na pevnině – Polární Ural v Rusku.

Rozloha Evropy: 10 382 000 km², tedy 7 % světové souše. Je to druhý nejmenší světadíl.

Největší poloostrovy: Skandinávský, Pyrenejský, Balkánský, Peloponéský, Finský, Kanin, Kola, Jutsko, Bretaň, Apeninský, Istrie a Krym

Největší ostrovy: Velká Británie, Island, Irsko, Severní a Jižní ostrov Nové země, Spitzbergen a Nordaustlandet na Špicberkách, Sicílie, Sardinie, Korsika, Kréta, Sjaelland, Kolgujev, Euboia, Mallorca.

Nejblíže k Asii je na jihovýchodě Evropy Balkánský poloostrov.

Povrch Evropy

Evropa má pestrý reliéf. Průměrná nadmořská výška je 290 m, takže Evropa je nejnižším ze všech světadílů. Nížiny zaujímají 60 % její plochy.

Evropský povrch se dělí do 11 soustav – pyrenejské, apeninské, alpské, karpatské, hercynské, Středoevropské nížiny, Fennoskandie, islandské, Východoevropské roviny a uralské.

Pyrenejská soustava – plošiny a tabule (Meseta), Kastilské pohoří, pohoří Sierra Nevada, Kantaberské pohoří, Pyreneje

Apeninská soustava – mezi Alpami a Messinským průlivem, pohoří Apeniny, Abruzzy, sopky Vesuv, Etna, Stromboli, Vulcano, Pádská nížina

Balkánská soustava – Dinaridy (krasové jevy, Postojenská jeskyně), Helenidy, Thrásko-makedonský masiv (častá zemětřesení)

Alpská soustava – západoalpská (Mont Blanc) a východoalpská (Grossglockner) – hranicí je údolí Rýna a jezero Como, Severní vápencové Alpy (Bodamské jezero), Jižní vápencové Alpy (Dolomity)

Karpatská soustava – Vysoké Tatry (nejvyšší hora Gerlachovský štít), Slovenské rudohoří, Mátra a Zemplínské vrchy, Podunajská nížina, Velká a Malá uherská nížina.

Hercynská soustava – Českoněmecká vysočina, Moravské pole na řece Moravě, Česká vysočina, Český les, Šumava, Krušné hory, Sudety

Středoevropská nížina – v severní části střední Evropy

Fennoskandie – vyplňuje celou pevninskou severní Evropu, Skandinávské pohoří

Islandská soustava – na ostrově Island

Východoevropská rovina – Ural, Baltský štít, Kaspická nížina (nejnižší bod v Evropě -28 m/m), Krymské hory

Uralská soustava – nejvyšší hora Narodna tvoří evropsko-asijskou hranici

Náhledové foto: mapy.com