Evropské podnebí
Zasahuje do tří podnebných pásem – studeného, mírného a subtropického.
Studený pás – dělí se na polární (arktickou) oblast a subpolární oblast. Polární podnebí na severních ostrovech charakterizuje celoroční mráz a nízké srážky.
Pobřeží na severu Evropy a Island mají podnebí subpolární – dlouhá a mrazivá zima, krátké a chladné léto do 15 °C, nízké srážky.
Mírný pás se v Evropě dělí na podnebné oblasti – zápodopřímořskou, přechodnou a vnitrozemskou.
- Západopřímořské podnebí – teplá zima, chladné a deštivé léto. Zimu zmírňuje Golfský proud. Patří sem například Norsko.
- Přechodná oblast – nachází se mezi Uralem a severním polárním kruhem. Střídají se tu čtyři roční doby – chladná zima, mírné jaro a podzim a teplé léto. V Alpách vane jarní a podzimní teplý fén.
- Vnitrozemská oblast – zasahuje do Kaspické nížiny. Má studenou zimu a horké léto, nízké srážky. Leží tu nejsušší místo Evropy Astrachaň
Subtropický pás má v Evropě jedinou oblast – středomořskou okolo Středozemního moře. Je tu mírná a vlhká zima, horské a suché léto. Ve Francii vane vítr mistrál, je studený. Nejvlhčí místo Evropy je Crkvica na Černé Hoře.
Přírodní krajiny Evropy
Na severních ostrovech a v islandském vnitrozemí se rozkládají mrazové pustiny. Hospodářsky se využívají jen na lov ryb.
Severoevropské a islandské pobřeží zaujímají tundry a lesotundry. Je tu krátká vegetační doba a permafrost neboli dlouhodobě zmrzlá půda. Rostou tu mechy, lišejníky, břízy, odolné byliny. Nacházejí se tu rašelinné bažiny a vřesoviště. Žije tu sob, polární liška. Hospodářsky se využívá k chovu sobů a lovu kožešinové zvěře.
Tajga – jsou jehličnaté lesy v prostoru mezi severním polárním kruhem a 55° s.š. Rostou tu smrky, borovice, jedle a také listnaté břízy. Patří se Finsko i Rusko. Ze zvířat tu žijí los, hnědý medvěd, vlk, jelen, rosomák, sobol. Hospodářské využití – lesnictví, lov kožešinové zvěře.
Smíšené a listnaté stromy – nejrozsáhlejší evropská přírodní krajina mezi 55 a 45° s.š až 30° v.d. - 55. rovnoběžka. Roste tu buk, dub, smrk, bříza, borovice, javor, habr, lípa, modřín. Nejvíce zalesněné jsou Karpaty. Ve vyšších polohách jsou křoviny a kosodřeviny, alpské louky, kamenité pustiny. Na Britských ostrovech jsou rašeliniště, vřesoviště, bažiny a louky. Žije tu liška, zajíc, divoká kočka, rys ostrovid, divoké prase, srnec, jelen, kamzík, horská ovce medvěd brtník. Hospodářské využití – pěstování obilovin, brambor, cukrové řepy, chov skotu a prasat.
Stepi a lesostepi – jižně od 55° s.š. a východně od 30° v.d., dále v Uherské nížině a ve španělském vnitrozemí. Rostou tu suchomilné byliny, traviny. Žije tu zajíc, hlodavci (sysel, stepní svišť), ptáci v dunajské deltě. Step se využívá k pěstování obilí, kukuřice, slunečnice, chov skotu a koní.
Subtropické lesy a křoviny – v oblasti středomořské. Roste tu olivovník, dub korkový, kaštanovník jedlý, dub, borovice, trnité keře, myrta, pistácie, levandule, tymián, jalovec. V nejvyšších polohách jsou horské louky a kamenité pustiny. Žijí tu ptáci, hadi, ještěrky, hmyz, medvěd, kamzík.
Pouště a polopouště – v Kaspické nížině, je tu nesouvislý rostlinný kryt – křoviny, byliny (pelyněk). Žijí tu plameňáci, volavka, pelikán, jeseter.
Náhledové foto: Pixabay
Komentáře
Okomentovat