Atomy

Atomy jsou nejmenšími částicemi látek. Atomy obsahují jádro a obal. V jádře atomů jsou kladně nabité protony a neutrální neutrony. Obal atomů tvoří záporně nabité elektrony.

Démokritos, řecký vědec, už před 2000 lety předvídal, že látky se skládají z nejmenších, dále nedělitelných částic. Tyto částice nazval atomy (z řeckého slova atomos – nedělitelný). Předpokládal, že atomy jsou neměnné a že je jich více druhů.

V roce 1911 britský vědec Ernest Rutherford objevil, že atomy se skládají z jádra a obalu.

Všechny látky jsou tvořeny z částic. Částice jedné látky jsou stejné. Částice různých látek se od sebe liší různou velikostí, tvarem a složením. Z látek se uvolňují při rozpouštění, při odpařování a při některých chemických změnách.

Každý atom se skládá z kladně nabitého jádra a záporně nabitého obalu. Mezi jádrem a obalem působí přitažlivé elektrické síly. Počet elektronů v obalu atomu je stejný jako počet protonů v jeho jádru. Proto je atom jako celek elektricky neutrální.

Miliony látek, které nás obklopují, jsou složeny z různých atomů. Ačkoliv je látek takové množství, doposud známe pouze asi 110 druhů atomů, které se od sebe liší počtem protonů.

Protonové číslo – udává počet protonů v jádře atomu.

Látka tvořená z atomů, které mají stejné protonové číslo, je chemický prvek. Například všechny atomy prvku vodíku mají protonové číslo 1 (v jejich jádře je jeden proton), všechny atomy prvku kyslíku mají protonové číslo 8 (v jejich jádře je 8 protonů).

Každý chemický prvek má kromě protonového čísla i svůj název a značku. Značky prvků jsou odvozené z mezinárodních názvů prvků a užívají se jednotně po celém světě.

Elektron jsou v obalu atomu uspořádán v elektronových vrstvách. Elektrony ve vrstvě nejvzdálenější od jádra jsou valenční elektrony.

České názevy a značky některých chemických prvků:

brom: Br chrom: Cr rtuť: Hg

cín: Sn jod: I síra: S

draslík: K křemík: Si sodík: Na

dusík: N kyslík: O stříbro: Ag

fluor: F lithium: Li uhlík: C

fosfor: P mangan: Mn vápník: Ca

helium: He měď: Cu vodík: H

hliník: Al neon: Ne zinek: Zn

hořčík: Mg olovo: Pb zlato: Au

chlor: Cl platina: Pt železo: Fe

Jednotlivé atomy jsou v přírodě velmi vzácné (například u vzácných plynů). Nejdůležitější vlastností atomů je totiž jejich schopnost slučovat se.

Při slučování atomů vzniká chemická vazba. Částice vznikající chemickou vazbou ze dvou a více sloučených atomů je molekula. Složení molekul kyslíku a dusíku zapisujeme O₂, N₂.

Atomy prvků mohou vytvářet i víceatomové molekuly – například čtyřatomové molekuly fosforu P₄ nebo osmiatomové molekuly síry S_8.

Látka vzniklá vazbou atomů dvou a více prvků je chemická sloučenina. Chemické prvky a chemické sloučeniny jsou chemické látky.

Látky třídíme na chemické látky a směsi. Mezi chemické látky patří prvky a sloučeniny.

Chemický vzorec vyjadřuje druh a počet atomů v molekule sloučeniny. Například 2 HCl vyjadřuje, že se jedná o 2 molekuly chlorovodíku. 3 CO₂ znamená 3 molekuly oxidu uhličitého.

Kation (například Na⁺) je částice, která má méně elektronů než protonů. Její náboj je tedy kladný. Anion (například Cl^-) je částice, která má více elektronů než protonů. Její náboj je záporný. Kationty anionty jsou k sobě poutány elektrickými silami a tvoří sloučeninu – například chlorid sodný NaCl.