Hlavní přehled skupin savců (Třída Mammalia)

 

Hlavní přehled skupin savců (Třída Mammalia)

vejcorodí, vačnatci a placentálové (podle způsobu rozmnožování)

 

1. Vejcorodí (Prototheria / Monotremata)

Tato skupina představuje evolučně nejstarší a nejprimitivnější savce.

• Charakteristika: Jediná skupina savců, která klade vejce. Po vylíhnutí sají mláďata mateřské mléko, které vytéká přímo z pórů na kůži matky (nemají bradavky). Nemají vyvinutý komplexní placentární systém.

• Příklady:
• Ježura australská
• Paježura
• Ptakopysk podivný

• Výskyt: V současnosti pouze Austrálie a Nová Guinea.

 

2. Vačnatci (Metatheria / Marsupialia)

Vačnatci rodí mláďata v časném, embryonálním stádiu vývoje.

• Charakteristika: Mláďata se rodí silně nedovyvinutá (často jen několik milimetrů velká). Okamžitě po narození se mládě vyšplhá do vaku (marsupium), kde se přisaje k bradavce a dokončuje svůj vývoj. Placenta je primitivní (choriovitellinní) nebo chybí.

• Příklady:
• Klokan
• Koala
• Vakoveverka létavá
• Ďábel medvědovitý (Tasmánský čert)
• Vačice (jediný druh žijící i v Severní Americe)

• Výskyt: Převážně Austrálie, menší část v Americe (zejména Jižní, ale i Severní).

 

3. Placentálové (Eutheria / Placentalia)

Placentálové jsou evolučně nejmladší a druhově nejpočetnější skupina savců, ke které patří i člověk.

• Charakteristika: Mláďata se vyvíjejí uvnitř těla matky po delší dobu a rodí se plně vyvinutá nebo téměř plně vyvinutá. Klíčová je přítomnost komplexní placenty, která zajišťuje výživu, výměnu plynů a odstraňování odpadních látek během březosti.

• Příklady hlavních řádů:
• Primáti (Opice, Lemuři, Člověk)
• Hlodavci (Myši, Krysy, Veverky)
• Šelmy (Kočky, Psi, Medvědi)
• Sudokopytníci a Lichokopytníci (Krávy, Koně, Jeleni, Prasata)
• Zajíci (zajíc polní, králík divoký)
• Kytovci (Velryby, Delfíni)
• Letouni (Netopýři)
• Hmyzožravci (Ježci, Rejsci)

Náhledové foto: Pixabay

Vejcorodí - jsou savci s některými primitivními znaky plazů a ptáků. Kladou vejce. Mláďata olizují mateřské mléko z kůže na břiše samice. 

Vačnatci - samice nemají placentu, proto se mláďata rodí nedokonale vyvinutá. Jejich vývoj je ukončen ve vaku samice, kde se živí mateřským mlékem. Koala se živi blahovičníkem díky tomu, že mají zvláštní trávicí látku ve svém žaludku. Klokani dokážou vyvinou na krátkou vzdálenost velkou rychlost. 

Hmyzožravci mají dobře vyvinutý čich, hmat, sluch, živí se hmyzem. Nejmenším hmyzožravcem je rejsek, váží sotva 3,5 gramů. 

Letouni - mají přední končetiny přeměny v křídla s tenkou blánou. Netopýři jsou hmyzožraví a kaloni jsou býložraví. Letouni se dobře orientují v prostoru. 

Chudozubí - žijí ve Střední a Jižní Americe. Mají zvláštní kloub na hrudních a bederních obratlích. Ze smyslů se dobře vyvinul čich. Lenochodi jsou býložraví, mravenečníci a pásovci se živí hmyzem. 

Hlodavci - v každé čelisti mají pár hlodavých zubů, které jim stále dorůstají. Mají velkou rozmnožovací schopnost a větší počet mláďat v jednom vrhu. Přední končetiny mají obratné a přidržují si jimi potravu. Někteří přenášejí nebezpečná onemocnění. Deratizace - hubení hlodavců otrávenými návnadami. 

Zajíci - podobají se hlodavcům, mají hlodavé zuby, ale na rozdíl od hlodavců mají v čelisti dva páry řezáků. Nemají obratné přední končetiny, nemohou si jimi přidržovat potravu. 

Šelmy - potravu loví. Patří sem psovití, kočkovití, lasicovití a medvědovití. 

Ploutvonožci - žijí na mořském pobřeží. Jsou výhradně masožraví, obratně se pohybují ve vodě, na souši jim to moc nejde. V době rozmnožování se sdružují do kolonií. Největším zástupcem je rypouš sloní s délkou až 6 metrů. Někteří ploutvonožci se potápějí až do hloubky 900 metrů a s jedním nádechem vydrží pod vodou až 70 minut. 

Kytovci - mají stavbu těla přizpůsobenou životu ve vodě. Přední končetiny jsou přeměněny v ploutve. Nemají srst. Ti s rohovitými kosticemi v čelisti se živí planktonem (velryba), ti s ozubenými čelistmi se živí dravě (vorvaň). 

Chobotnatci - mají dlouhý chobot, kly a sloupovité nohy. Jsou to býložravci - slon africký a slon indický (jižní Asie, Borneo, Cejlon, Sumatra). O mláďata se starají dlouho, až 6 let je kojí. 

Lichokopytníci - na noze mají jeden prst, nebo tři prsty zakončené kopytem. Jsou to býložravci. Patří sem nosorožec, tapír, osel, zebra

Sudokopytníci - hmotnost těla opírají o dva prsty - třetí a čtvrtý. Ostatní prsty zakrněly. Jsou to býložravci. Dělí se na nepřežvýkavé (prase, hroch, velbloud, lama) a přežvýkavé (tur domácí, muflon, zubr, daněk). Přežvýkavci mají složený žaludek (bachor, čepec, kniha, slez). 

Primáti - dělí se na polopice a vyšší primáty (opice a lidoopi). Mezi poloopice patří lemur kata a komby. žijí nočním životem, podobají se hmyzožravcům. Opice mají větší zbrázděný mozek, oči jim směřují dopředu a na hrudníku mají jeden pár mléčných bradavek. Drápy se přeměnily v nehty. Mají dokonalý zrak. Mezi lidoopi patří šimpanzi, gorily a orangutani.