 |
| Zdroj: Pixabay |
Chemie je jednou z nejmladších věd, začala vznikat v 17.
a 18. století. Její předchůdkyní byla alchymie. Alchymisté se snažili vyrobit
zlato, umělou bytost, elixír mládí či nesmrtelnosti.
Chemie je přírodní věda, zkoumá látky a jejich změny. Vše,
co nás obklopuje, je tvořeno látkami. Okolo nás i v nás probíhá řada reakcí,
během nichž dochází ke změnám látek. Dochází k nim i uvnitř vesmíru a ve
vnitru hvězd.
Vlastnosti látek
Chemické látky – mají stálé složení a strukturu
Skupenství látek – kapalné, plynné, pevné
Teplota varu a teplota tání – vlastnosti látek
Částice v kapalném skupenství nejsou uspořádány do
pravidelných struktur a částice v plynném skupenství se zase pohybují
velmi rychle a navzájem na sebe nepůsobí téměř žádnými silami. Kapaliny nemají
stálý tvar, zaujímají tvar nádoby, do které jsou nality. Jednotlivá skupenství
mohou do sebe přecházet.
Při přechodu plynného skupenství na kapalné se používá
zkapalnění účinkem tlaku. Zkapalňují se například dusík, kyslík, amoniak, methan,
propan.
Roztok je homogenní, tedy stejnorodá, většinou kapalná směs
nejméně dvou látek – rozpouštědla a rozpuštěné látky. Směs může být pevná
(slitina) i plynná (vzduch).
Nasycený roztok je takový, ve kterém se další množství látky
již nerozpouští.
Hustota
Hustota látek je fyzikální veličina, která udává, jaká je hmotnost dané látky v určitém objemu. Jinými slovy, říká nám, jak „těžká“ je látka vzhledem ke svému objemu.
Značí se řeckým písmenem ρ (ró) a vypočítá se jako poměr hmotnosti (m) a objemu (V):
Jednotkou hustoty v soustavě SI je kilogram na metr
krychlový kg/m3
Příklad:
- Kostka železa bude mít větší hmotnost než kostka dřeva. Proto má železo vyšší hustotu než dřevo.
- Olej má nižší hustotu než voda, proto plave na jejím povrchu.
Nebezpečné chemické látky
Chemické látky mohou být některé jedovaté. Jejich nebezpečí
se ale skrývá i v tom, jak reagují s jinými látkami. Mohou to být
například výbušniny nitroglycerin, který se používá při výrobě dynamitu. Nebo
hořlavé látky, jež se používají třeba jako palivo – benzin, nafta. Hořlavé jsou
i plyny zemní plyn a propan-butan.
Pokus:
Do dvou porcelánových misek nasypeme lžičku moučkového
cukru. Do jedné misky přidáme lžičku chlorečnanu draselného a promícháme ho s cukrem.
Látky v obou miskách opatrně zapálíme pomocí špejle. V misce s chlorečnanem
draselným dojde ke vzniku ohně. Chlorečnan draselný má oxidující účinky.
Na obalech chemických látek musejí být etikety s výstražnými
symboly, které upozorňují na jejich nebezpečí:
- H-věty: standardní věty o nebezpečnosti
- P-věty: pokyny pro bezpečné zacházení
Komentáře
Okomentovat