 |
| Zdroj: Pixabay |
1740-1786 vláda Fridricha II. v Prusku
1740-1780 vláda Marie Terezie v habsburské monarchii
1740-1745 Marie Terezie uhájila svá území ve dvou válkách o
rakouské dědictví (kromě Kladska a většiny Slezska)
1751 začalo vydávání francouzské Encyklopedie
1754 Prokop Diviš sestrojil bleskosvod
1756-1763 proběhla sedmiletá válka. Marie Terezie ztrácí definitivně
Slezsko
1762-1796 vláda Kateřiny II. v Rusku
1772-1795 Trojí dělení Polska, které jako samostatný stát
přestává existovat
1773 Bostonské pití čaje – zahájení odporu amerických
osadníků vůči Británii
4. 7. 1776 ve Filadelfii byla vyhlášena nezávislost USA
1777 Olomoucké biskupství povýšeno na arcibiskupství
1780-1790 vláda císaře Josefa II. v habsburské monarchii
1781 Josef II. vydal toleranční patent a patent o zrušení
nevolnictví
1782 Brno se oficiálně stává hlavní městem Moravy
1783 první let balonem naplněným horkým vzduchem
1783 Británie uznala nezávislost USA
1786 premiéra opera Wolfganga Amadea Mozarta Figarova svatba
1787 schválena Ústava USA
1799 Alessandro Volta sestrojil první elektrický článek
1790-1792 vláda císaře Leopolda II. v habsburské monarchii
1792-1830 vláda císaře Františka v habsburské monarchii,
syna Leopolda II.
Osvícenství – myšlenkové hnutí 18. století, které ovlivnilo řadu oblastí života tehdejší společnosti. Kladlo důraz na rozumové poznání a přirozenou rovnost mezi lidmi. Osvícenci přemýšleli, jak vytvořit spravedlivější stát a výkonnější hospodářství. Zároveň ztráceli nekritickou víru v náboženské představy.
Osvícenci – Voltaire (vlastním jménem Francois Marie Arouet),
Jean-Jacques Rousseau
Adam Smith – skotský myslitel a osvícenec, zakladatel moderní
ekonomie. Napsal Bohatství národů, vysvětlil zákonitosti volného obchodu a
konkurence.
Immanuel Kant – německý filozof, osvícenec
Osvícenství v umění a vědě
Pro dobu osvícenství je typickým slohem klasicismus.
Umělecká díla měla být v souladu s lidským rozumem a uspořádáním
přírody. Pro stavitelství platila jednoduchost, účelnost – například zámek
Kačina, zámek Kozel, zámek Karlova Koruna, Květná zahrada v Kroměříži,
Issac Newton – fyzik, zákon gravitace
Carl Linné – přírodovědec, zavedl dvouslovné latinské
pojmenování živočichů a rostlin
Georges Louis Leclerc de Buffon – přírodovědec a zahradník
krále Ludvíka XV.
Alessandro Volta – sestrojil první elektrický článek
James Watt – vynález parního stroje
Bratři Montgolfierové – létající horkovzdušný balon
Prokop Diviš – vynález bleskosvodu
Denis Diderot – autor a vydavatel Encyklopedie
Wolfgang Amadeus Mozart - hudební skladatel
Ludwig van Bethoven - hudební skladatel
Moliere - francouzský dramatik
Panovníci osvícení rozumem
Osvícenský absolutismus – forma vlády v 18. století. Absolutističtí
monarchové ovlivnění osvícenstvím prosazovali politické a společenské reformy.
Tento způsob vlády převládal tam, kde nepřešli na konstituční monarchii (vláda panovníka
společně s parlamentem). Osvícenský absolutismu byl například v Rakousku,
Rusku, Prusku, Dánsku, Španělsku, Portugalsku.
Pruský král Fridrich II. Veliký
Fridrich II. se zajímal o filozofii, umění, hospodářství.
Přátelil se s Voltairem. Podpořil v Prusku náboženskou toleranci. Zavedl
reformy v soudnictví, školství, vojenství. Podporoval pěstování brambor,
zrušil mučení.
Při prvním dělení Polska získal jeho část. V bojích o
rakouské dědictví získal Slezsko.
Hlavním městem Prusko býval Královec (dnešní Kaliningrad),
pak Berlín. V současnosti je území Pruska rozděleno mezi Německo, Polsko, Rusko,
Belgii, Dánsko, Česko a Litvu.
Ruská carevna Kateřina Veliká
Pocházela z Pruského království, do Ruska se provdala
za cara Petra III. K moci se dostala po převratu, kdy došlo ke svržení
jejího manžela. Převrat iniciovala ona sama. Kateřina reformovala správu
ruských gubernií, zakládala nová města a vesnice, nechala se naočkovat proti
neštovicím. Dopisovala si s osvícenskými mysliteli západní Evropy. Přesto většina
obyvatel Ruska včetně šlechty byla negramotná – neuměla číst ani psát. Hlavní
cílem státu byla snaha ovládnout co největší prostor a maximálně rozšířit
hranice impéria.
Anglická parlamentní monarchie
Na rozdíl od kontinentální Evropy byla v Anglii moc v zemi
rozdělena mezi krále a parlament. V Anglii neexistovalo poddanství,
zaručovala se svoboda projevu. Volební právo měli ale jen příslušníci bohatších
vrstev. V roce 1770 vzniklo Spojení království Velké Británie. Od roku
1801 k němu bylo připojeno i Irsko.
Marie Terezie a Josef II.
V roce 1713 vydal císař Karel VI. tzv. pragmatickou sankci,
která zaručovala nástupnické právo jeho nejstarší dceři Marii Terezii. Ta na habsburský
trůn nastoupila v roce 1740, ale sousední státy její právo na císařskou
korunu neuznaly. Začala tedy sedmiletá válka o rakouské dědictví, ve které Marie
Terezie přišla o Slezsko a část Polska.
Císařovna Marie Terezie se také pustila do reformování. Správu
státu převzaly centrální úřady ve Vídni, čímž vzrostl význam němčiny. Nechala
sepsat veškeré poddanské a panské půdy, provedla první sčítání lidu, zavedla
povinnou školní docházku (triviální a hlavní školy) a používání příjmení.
Josef II. vládl souběžně se svojí matkou Marií Terezií a pak
samostatně po její smrti. I on prováděl reformy. Vydal toleranční patent, kdy
povolil další křesťanské církve – luteránskou, kalvínskou, pravoslavnou. Zrušil
nevolnictví v roce 1781, díky čemuž se mohli nevolníci volně stěhovat,
uzavírat sňatky, studovat bez souhlasu vrchnosti.
V roce 1782 vydal patent o zrušení klášterů, k čemuž
ho vedla snaha o efektivní fungování státu. Josef II. se řídil myšlenkou, že
církev by měla sloužit společnosti a být užitečná. Podporovat chtěl pouze řády,
které se staraly o nemocné, zabývaly se vědou či vzděláváním. Rušení klášterů
bylo i nástrojem k posílení státní moci nad církví.
Komentáře
Okomentovat