Rostliny krytosemenné
Vytvářejí plody, v nichž jsou semena. Tvoří květy.
Nejpočetnější skupina rostlin. Jejich tělo tvoří kořen, stonek, list.
Stavba kořene – hlavní kořen, postranní kořen. U některých
rostlin (obilí) místo kořene je svazek náhradních kořenů neboli kořeny
svazčité. Kořen proniká hluboko do půdy. Některé druhy kořenových rostliny jsou
základem našeho jídelníčku – mrkev, petržel, celer, řepa, křen. Kořeny upevňují
rostlinu v půdě a vyživují ji. Tvar kořenů – níťovitý, válcovitý,
vřetenovitý, řepovitý.
Stavba stonku – je to nadzemní část rostliny. Vede
anorganické látky rozpuštěné ve vodě do listů, květů a plodů. Organické látky
vytvořené v listech jsou pak vedeny stonkem ke kořenům. Stonek může
dřevnatět – dřeviny. Rostliny, kterým stonek nedřevnatí – byliny. Podzemní
stonek je oddenek. Stonek může být – lodyha, stéblo, stvol, oddenek. U stromů
se stonek nazývá kmen.
Stavba bylinného stonku – na povrchu pokožka, pod ní dužnina
s cévními svazky – žilkami. Cévní svazky mají dvě části – lýkovou a
dřevní.
Stavba dřevnatého stonku – na povrchu je kůra, její odumřelá
část je borka. Pod ní je lýko, pak dřevo. To vytváří letokruhy. Uprostřed je dřeň.
Stavba listu – listy vytvářejí organické látky, umožňují dýchání
a odpařování vody. Mají různý tvar – kopinatý, vejčitý, srdčitý, ledvinitý,
kracovitý, dlanitolaločný. List tvoří čepel, případně řapík. Listy mohou být
řapíkaté (mají řapík), přisedlé a objímavé nemají řapík.
Růst rostlin – ze semen. K růstu potřebují vodu, kyslík
a teplo. Každé semeno obsahuje zárodek se základy listů, stonku a kořenu. Rostliny
rostou různě rychle. Například bambus za den může vyrůst až o 30 cm.
Život rostlin – jednoleté, dvouleté a vytrvalé. Jednoleté
během jednoho roku vyklíčí, urodí semena a uhynou. Dvouleté v prvním roce
vytvoří kořen a listy a ve druhém semena. Pak hynou. Vytrvalé rostliny rostou a
žijí několik let.
Nepohlavní rozmnožování rostlin – je pomocí částí těla
rostlin: pomocí šlahounů s odnožemi (jahodník), cibulemi (česnek,
tulipán), oddenky (konvalinka), hlízami (brambora), roubováním, hřížením.
Stavba květu rostlin – je to rozmnožovací orgán. Obsahuje
pestíky a tyčinky (oboupohlavné rostliny), nebo jen pestík, nebo jen tyčinky
(jednopohlavné rostliny – samičí květy či samčí květy). Tyčinku tvoří – prašník,
pylová zrna, nitka. Pestík tvoří blizna, semeník s vajíčky, čnělka.
- Rostlina jednodomá – na jedné rostlině jsou květy samičí (s pestíkem) i samčí (s tyčinkami).
- Rostlina dvoudomá – na jedné rostlině jsou samčí květy a na jiné rostlině jsou samičí květy.
Květ tvoří koruna a kalich. To jsou květní obaly.
- Květenství jednoduchá – hrozen (rybíz), okolík (petrklíč), klas (jitrocel), jehněda (vrba), hlávka (jetel), úbor (kopretina)
- Květenství složená – složený okolík (mrkev), lata (šeřík)
Pohlavní rozmnožování rostlin – opylení – včely, létavý hmyz,
vítr. Pylové zrno se dostane na bliznu a začne klíčit. Vyroste z něj pylová
láčka, ta prorůstá do semeníku a vznikají semena a z nich plod.
- Plody dužnaté – malvice (jablko), peckovice (třešeň), bobule (rajče, rybíz). Semena mají uvnitř dužniny.
- Plody suché – nemají dužninu. Mohou být pukavé nebo nepukavé. Druhy nepukavé – nažka (slunečnice), oříšek (líska), obilka (pšenice). Druhy pukavé – lusk (hrách), tobolka (mák), šešule (řepka olejka), šešulka.
Dvouděložné rostliny – v semenu mají dvě dělohy, kořen je
hlavní a postranní, žilnatina listu je síťnatá, cévní svazky jsou uspořádané v kruhu.
Například hrách, mrkev, mák
Jednoděložné rostliny – v semenu je jedna děloha,
kořeny svazčité, žilnatina listu souběžná, cévní svazky nepravidelně rozptýlené.
Například narcis, klívie, sněženka, bledule, lilie, cibule, česnek, pór,
pažitka, pšenice, žito, ječmen, oves, kukuřice, různé trávy.
Rostliny a jejich prostředí
- Podle nároků na vodu – vodní rostliny, bahenní rostliny, rostliny suchých stanovišť
- Podle nároků na teplo – teplomilné, chladnomilné
- Podle nároků na světlo – světlomilné, stínomilné
Rostliny společenství rybníků a mokřadů – rákos, orobinec
Lesy – listnaté, smíšené a jehličnaté – jasan, smrk,
borovice, lípa, dub, buk. V lesích rostou borůvky, brusinky
Louky, pastviny, stráně – třezalka tečkovaná
Parky, sady, pole – společenství vytvořená člověkem.
Užitkové rostliny cizích zemí – datlovník, banánovník,
ananasovník, citrusy, koření, čajovník, kakaovník, kávovník
Hmyzožravé rostliny – rosnatka.
Jmelí – poloparazit. Roste na jiných stromech, z nichž čerpá
živiny.
Hniložijné rostliny – nezelené rostliny žijí z odumřelých
částí jiných rostlin
Cizopasné rostliny – kořeny vrůstají do jiných rostlin.
Náhledové foto: Pixabay
Komentáře
Okomentovat