Ryby
- Říše – živočichové
- Kmen – strunatci
- Podkmen – obratlovci
- Nadtřída – ryby
Vývoj ryb začal už v prvohorách. Jsou druhově
nejpočetnější skupinou strunatců. Ryby mají protáhlé tělo, kůži pokrývají
šupiny a sliz. Končetiny mají tvar ploutví:
- Ploutve párové – břišní a prsní
- Ploutve nepárové – hřbetní, ocasní, řitní.
Kapr obecný
Není to česká ryba, jeho původ je v Kaspickém a Černém moři. U nás se ale hojně rozšířil. K velkému rozvoji rybníkářství u nás došlo v 16. století, kdy se v jižních Čechách zakládali rybníky. Jejími staviteli byli Jakub Krčín z Jelčan, který byl rožmberským regentem a nejznámějším rybníkářem. Navázal na práci Štěpánka Netolického. Nechal vybudovat například rybník Rožmberk u Třeboně nebo rybník Svět, který je přímo v Třeboni.
Kapr je u nás nejběžněji chovaná ryba. Vybrané chovné ryby
se třou v chovným rybnících. Z vajíček se líhne plůdek, který má na
břiše žloutkový vak. Z něho čerpá živiny první dny života. Po týdnu vak
zmizí a plůdek začne vyhledávat potravu v rybníku. Z chovných rybníků
do hlubších je plůdek přenesen, když má asi 10 cm.
Skřele je párový plochý orgán ryb, který se nachází na
předělu mezi hlavou a tělem. Chrání žábry před poškozením. Pomáhají dýchat.
Vnitřní stavba těla kapra
Opěrnou a pohybovou soustavu u kapra tvoří kosti a svaly.
Osou těla je páteř složená z obratlů. V hrudní části páteře jsou žebra.
Kostru ploutví vyztužují kostní chrupavky. Hlavní orgán pohybu je ocasní část.
Trávicí soustava: ústa – hltan – jícen – střevo – řitní otvor.
První část střeva je rozšířená a nahrazuje žaludek.
Dýchací soustava – žábry. Přes ně stále proudí voda a
dostává se do krve.
Cévní soustava – srdce a cévy. Srdce má jednu komoru a jednu
předsíň. Krev v srdci je neokysličená.
Vylučovací soustava – jednoduché ledviny
Plynový měchýř – napomáhá ke stabilitě a k pohybu kapra
nahoru k hladině nebo dolů ke dnu.
Nervová soustava – mozek, mícha, nervy.
Smyslové orgány – důležité je pro kapra oko, trvale
zaostřeno na krátkou vzdálenost. Hmatové vousy na horním pysku jsou sídlem hmatu.
Postranní čára slouží pro vnímání pohybu vody. Tvoří ji kanálek a smyslové
buňky.
Rozmnožování ryby – probíhá ve vodě. Jikry – u samic, mlíčí
u samců. Páření se nazývá tření.
Rybí pásma – pstruhové, lipanové, parmové, cejnové
Kaprovité ryby – karas obecný, lín obecný, štika obecná, pstruh
potoční, plotice obecná, okoun říční, sumec velký. Tvarem těla se podobají kaprovi.
Úhoř říční
Je to ryba s protáhlým tělem, připomíná hada. V našich
řekách žijí hlavně samice. Samice zůstávají u ústí řek. Samice dospívají za 8 až
12 let, pak společně se samci plují do Sargasového moře v Atlantském oceáně,
kde se třou. Po tření hynou. Po vylíhnutí se jedinci nepodobají dospělcům,
připomínají vrbové listy. Mořskými proudy pak táhnou zpátky do Evropy, kde se
přeměňují v malé úhoře, zvané monté. Ti pak pokračují od ústí řeky do vnitrozemí,
kde dospívají. Úhoři se živé drobnými živočichy, žijí hlavně v noci. Umějí
vydržet i chvíli na suchu bez vody, až 20 minut. To pak dýchají kůží, ale ta
nesmí oschnout.
 |
| Foto: Pixabay |
Mořské ryby
Největší počet rybích druhů žije v mořích. Hospodářsky
významné mořské ryby jsou – sleď obecný, treska obecná, tuňák obecný, makrely a
sardinky. Nejbližší loviště ryb je u břehů jižní Evropy, nejbohatší u Skandinávie.
Koníček tečkovaný
Ryba s nezvyklým tvarem, žije v Atlantském oceánu,
ve Středozemním moři a Černém moři. Tělo má zakončené chápavým ocáskem, slouží
k přidržování. Koníčci plavou pomalu, ve vzpřímené poloze pomocí vlnitého
pohybu hřbetní ploutve.
Některé druhy mořských ryb člověk chová i doma v rámci akvaristiky
– čichavec, paví očko, rájovec, mečovka.
Náhledové foto: Pixabay, vygenerováno AI
Komentáře
Okomentovat