Počátek raného středověku
V raně středověkých státech došlo vlivem četných
nájezdů a válek k úpadku měst. Ve srovnání s antikou se méně stavělo.
Náročnější budovy si nechala stavět církev. Duchovní se také jediná skupina
obyvatel ponechala znalost čtení a psaní, proto došlo k úpadku vzdělanosti
mezi prostým lidem.
Církev zakládala kostely a kláštery. Zakladatelem mnišství v západní
Evropě byl svatý Benedikt z Nursie. První klášter založila na hoře Monte
Casino. Sestavil i soupis předpisů, kterému se říká řehole svatého Benedikta.
Mnichům této řehole se říkalo benediktini. Jejich heslem bylo „modli se a
pracuj“ neboli „ora et labora“. Klášter byl hospodářský soběstačný. Mniši si
vyrobili a vypěstovali vše, co k životu potřebovali. V čele kláštera
byl představený neboli opat.
Ženské kláštery založila Benediktova sestra Scholastika. V čele
ženského kláštera byla abatyše – matka představená. Kdo chtěl žít v klášteře,
musel projít zkušebním obdobím a pak teprve složit věčné sliby a zříci se svého
majetku a dodržovat celibát, tedy že nevstoupí do manželství.
Kláštery měly velký význam pro uchování vzdělanosti
V klášterech byly písařské dílny, v nichž mniši
opisovaly knihy. Tehdy ještě neznali knihtisk. Při klášteře bývaly i školy, ale
chodit do nich mohli jen chlapci. Vyučovacím jazykem byla latina a obsahem studia
byla Bible. Kláštery tedy plnily funkci náboženskou, vzdělávací, kulturní a
hospodářskou.
Zdroj: Dějepis, vydavatelství Fraus, ISBN 978-80-7238-558-4
Náhledové foto: Pixabay
Komentáře
Okomentovat