Sámova říše
V době stěhování národů se dali do pohybu také Slované.
Dostali se do východní, západní i jižní Evropy. Jejich pravlastí byla oblast
mezi Vislou a Dněprem. Slované žili v menších zemědělských sídlištích.
Stavěli si polozemnice, tedy domky částečně zahloubené pod úroveň terénu.
Pěstovali obiloviny, zeleninu, chovali dobytek. Mrtvé pohřbívali v žárových
hrobech.
Slované vyznávali mnohobožství. Měli boha Peruna, vládce
hromů. Jeho žena se jmenovala Lada. Úrodu a zemi ochraňovala Mokoša. Bohyně smrti
byla Morana.
První písemná zmínka o Slovanech u nás souvisí se Sámovou
říší, což byl ve své podstatě kmenový svaz. Ten založil francký kupec Sámo.
Podařilo se mu vyhrát nad Avary, kteří si v 6. století Slovany podmanili.
Po Sámově smrti se jeho říše rozpadla.
r. 631 – bitva u Wogatisburgu mezi kmeny Sámovy říše a
franskými vojsky krále Dagoberta I. Slované v ní vyhráli.
Fredegarova kronika – franská kronika ze 7. století, napsaná
v Burgundsku latinsky. Dílo vznikalo postupně a mělo více autorů. Ale říká
se jí Kronika tak řečeného Fredegarda Scholastika. Kronika je nejstarším
věrohodným zdrojem informací o Slovanech na území střední Evropy a o Sámově říši.
Velká Morava
Po porážce Avarů v 9. století dochází k rozmachu moravských
knížectví. Vzniklo zde například knížectví v Nitře, kde vládl kníže Pribina.
Toho z Nitry v roce 833 vyhnal kníže Mojmír, který sídlil v Mikulčicích, a upevnil svou vládu nad celým územím. Vytvořil
tak Velkomoravskou říši. Z franské říše se na Velkou Moravu šířilo
křesťanství.
Velká Morava se rozkládala na území dnešní Moravy,
Slovenska, Maďarska a od 9. století do ní patřila i část Čech a Malopolska. Doba
její existence trvala v letech 833 až 907.
Kníže Rostislav byl Mojmírův synovec a ten pozval dva bratry
ze Soluně – Konstantina a Metoděje, aby na Moravě šířili křesťanství ve
slovanském jazyce. Na Moravu přišli v roce 863. Přinesli písmo hlaholici a
jazyk staroslověnštinu. Hlaholice byla později nahrazena cyrilicí a ta se stala
základem azbuky. V 10. století přešli Slované na latinku a hlaholici přestali používat.
Na území Velké Moravy byly zakládány nové kostely. Metoděj se stal moravským arcibiskupem. Konstantin v Římě vstoupil do kláštera a přijal jméno Cyril. Konstantin a Metoděj byli autory textu Zákon sudnyj ljudem.
Největší rozmach Velká Morava zažila za panování knížete
Svatopluka. Za vlády jeho syna Mojmíra II. se Velká Morava neubránila nájezdům
kočovných Maďarů a zanikla.
Složení velkomoravské společnosti
- Panovník Velké Moravy
- Velmožové – patřili k družině panovníka
- Zemědělci – byli svobodní
- Řemeslníci – nebyli svobodní
- Otroci – většinou zajatci
Komentáře
Okomentovat