Přemyslovská knížata – 9. až 12. století
- Bořivoj I. – první historicky doložený přemyslovský kníže, 9. století
- Václav – vnuk Bořivoje I., 10. století
- Boleslav I. - bratr Václava, 10. století
- Boleslav II. - syn Boleslava I., 10. století
- Oldřich – syn Boleslav II., 11. století
- Břetislav I. – syn Oldřicha, 11. století, 11. století
- Vratislav II. – syn Břetislava I. a první český král, 11. století
- Vladislav II. – vnuk Vratislava II. , druhý český král, 12. století
Bořivoj I.
Svůj rod Přemyslovci odvozovali od Přemysla Oráče, který se
dle pověstí oženil s kněžnou Libuší. Libuše byla dcera knížete Kroka a měla
dvě sestry, Tetu a Kazi. První historicky doloženým přemyslovským knížetem byl kníže
Bořivoj I., který přijal křesťanství z rukou arcibiskupa Metoděje a
na Levém Hradci vybudoval první známý kostel v Čechách. Žil v 9.
století. Své sídlo měl v Praze. V době vlády Bořivoje I. ještě
existovala na Moravě Velkomoravská říše, v níž vládl kníže Svatopluk I.
Bořivojova manželka Ludmila byla dcerou pšovského knížete
Slavibora. Pšov, je původní označení Mělníka. Byla jí svěřena do rukou výchova
budoucího knížete, jejího vnuka Václava. Se svou snachou Drahomírou měla spory
ohledně politického směřování knížectví. Drahomíra nechala Ludmilu zavraždit,
byla uškrcena vlastním šátkem.
Kníže Václav, patron české země
Symbolem české státnosti se stal kníže Václav, který byl
vnukem knížete Bořivoje I. a jeho ženy Ludmily. Na začátku své vlády kníže
Václav hájil zemi proti saskému panovníkovi Jindřichovi I. Ptáčníkovi. České
země mu musely platit tribut. Nakonec oba navázali přátelské vztahy. Václava
nechal zavraždit jeho bratr Boleslav. Stalo se to ve Staré Boleslavi 28. září v roce
935. Brzy začal být zavražděný kníže Václav uctíván jako světec. Stal se
patronem české země.
Kníže Boleslav I. a pražské biskupství
Po smrti Václava se knížetem stal jeho bratr Boleslav I. Ten
měl spory s římským králem Otou I., protože mu odmítl platit tribut.
Nakonec se ale stal jeho spojencem. Boleslav I. se zasloužil o ekonomický růst
českého státu. Za jeho vlády byly raženy první mince – denáry a vznikla hradská
soustava. Usiloval o založení pražského biskupství. To bylo založeno v roce
973, po smrti Boleslava za vlády jeho syna Boleslava II.
Biskup Vojtěch
Druhým pražským biskupem se stal Vojtěch, který pocházel z rodu Slavníkovců. Na jeho popud byl založený klášter benediktinů na Břevnově v Praze. Rod Slavníkovců nechali Přemyslovci kompletně vyvraždit, biskup Vojtěch přežil, protože v době vyvraždění 28. září 995 byl mimo slavníkovské hradiště na Libici. Vojtěch byl pohřbený ve Hnězdně a Poláci ho začali uctívat jako ochránce nově vzniklého polského státu. I Vojtěch byl svatořečen a stal se svatým.
Kníže Oldřich
Za jeho vlády byl založený Sázavský klášter, kde se uplatňovala
slovanská liturgie vycházející z kultury Velké Morav. Kníže Oldřich byl
energický panovník. Prosadil nový způsob řízení knížectví. Na hradištích
rozmístil družiníky, z nichž se stali úředníci zodpovědní za výběr daní.
Na hradištích sídlili i kněží, kteří vedli veškeré písemné doklady.
Kníže Břetislav I.
Oldřichův syn, kníže Břetislav I., dobyl Hnězdno a ostatky
svatého Václava přenesl do Prahy. Vydal stařešinský řád, podle kterého měl být
knížetem vždy nejstarší Přemyslovec. Z Moravy se stalo údělné území, to
znamená, že bývalo dáváno do správy příbuzným Přemyslovcům.
Kníže Vratislav II.
Synem Břetislava I. byl kníže Vratislav II. Stal se významným
spojencem císaře Jindřicha IV. a za to si vysloužil královský titul. Stal se
tak první českým králem Vratislavem I. Při příležitosti jeho korunovace vznikl
rukopis Vyšehradský kodex. Za jeho vlády vzniklo biskupství pro Moravu v Olomouci,
roku 1063. To podléhalo mohučskému arcibiskupství.
Kníže Vladislav II.
Druhým českým králem se stal kníže Vladislav II. (korunován
jako Vladislav I.), a to za pomoc císaři Fridrichovi I. Barbarossovi.
Kronikář Kosmas
Kosmas byl prvním známým český kronikářem. Je autorem Kroniky
české. Žil od poloviny 11. a 12. století. Působil i jako děkan pražské kapituly při
svatém Vítu. Svou kroniku psal latinsky. Kronika obsahuje české pověsti i
vyprávění o skutečných knížatech.
Zdroj: Dějepis, vydavatelství Fraus, ISBN 978-80-7238-558-4
Náhledové foto: Pixabay
Komentáře
Okomentovat