 |
V přírodě se setkáváme s nerosty a horninami, se vzduchem, s vodou, s půdou, s rostlinami a zvířaty. Toto všechno tvoří přírodní složky Země:
· Litosféra – pevný obal (latinsky litos = kámen), zabývá se stavbou zemského tělesa, vznikem povrchu, přírodními katastrofami.
· Atmosféra – vzdušný obal (latinsky atmos = vzduch), zabývá se složením a stavbou atmosféry, vznikem počasí a podnebí.
· Hydrosféra – vodní obal (latinsky hydros = voda), zabývá se rozložením vody na Zemi, slanou i sladkou vodou, vznikem pitné vody, ohrožením vodních zdrojů, nedostatkem vody na Zemi.
· Pedosféra – půdní obal (latinsky pedos = půda), zabývá se vznikem půdy, půdními typy a druhy, úrodností půdy.
· Biosféra – živý obal (latinsky bios – život), zabývá se rostlinami a živočich, přírodními krajinami.
Litosféra
Země se začala formovat před 4,6 miliardami let. Původně byl povrch Země pokryt lávou. Jejím postupným ochlazování vznikla pevnina.
Stavba zemského tělesa
Země se skládá z několika vrstev – zemské jádro, zemský plášť, zemská kůra. Každá má jinou tloušťku. Ve středu planety je zemské jádro, složené ze dvou částí – pevného vnitřního jádra a vnějšího jádra. Pevné vnitřní jádro má teplotu okolo 3 000 °C a tvoří ho především železo. Okolo něho je vnější jádro, které je plastické a polotekuté.
Okolo zemského jádra je zemský plášť, tvořený třemi částmi – spodní a svrchní zemský plášť a astenosféra. Spodní zemský plášť je velmi hustý, ale není pevný, je tu velké teplo. Sahá do hloubky 2 900 kilometrů pod zemským povrchem. Svrchní zemský plášť je tenký, tlustý jen několik stovek kilometrů. Astenosféra je polotekutá hmota a je nejsvrchnější částí zemského pláště.
Na zemském plášti je zemská kůra, buď pod oceánem, nebo pod pevninou. Kůra je nejtenčí vrstva. Pevninská kůra je tlustá asi 35 až 40 kilometrů, silnější je pod Himálajem. Tvoří ji usazené horniny, žula a čedič. Oceánská kůra je oproti pevninské tenčí a mladší. Má mocnost asi 6 až 15 kilometrů. Tvoří ji usazené horniny a čedič.
Zemská kůra vzniká tak, že magma, což jsou rozžhavené horniny, vystupují k zemskému povrchu a tam chladnou a tuhnou. V zemském plášti probíhá neustálý koloběh tvorby a zániku kůry. Kůra zaniká v hlubokooceánských příkopech, v nich klesá do nitra Země.
Foto: Hravý zeměpis. ISBN: 978-80-7593-346-0
 |
| Zdroj: Nefronus, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Earth-crust-cutaway-cs.svg |
Litosférické desky
Zemská kůra a svrchní zemský plášť tvoří litosféru. Její tloušťka je do 150 kilometrů. Pod ní leží astenosféra. Po ní se litosféra pohybuje. Mezi litosférou a astenosférou probíhá výměna zemské kůry. Ta na některých místech popraskala a vznikly litosférické desky, na kterých leží světový oceán a pevnina. Litosféra tedy není celistvá, ale rozlámaná na několik částí, které se pohybují o několik centimetrů za rok.
Litosférické desky jsou malé (Karibská, Arabská) a velké (Severoamerická, Euroasijská). V místě střetu dvou litosférický desek dochází k sopečné činnosti a k zemětřesení. Litosférické desky dělají čtyři pohyby – vzdalují se, narážejí do sebe, podsouvají se pod sebe a třou o sebe. Velké množství aktivních sopek je v Pacifické litosférické desce, oblasti se říká „ohnivý kruh“. Nachází se v Tichém oceáně.
Když se od sebe oddaluje pevninská kůra, vznikne propadlina, která se může zaplnit vodou. Tak vzniknou jezera typicky protáhlého tvaru – např. jezero Malawi v Africe.
Vznik kontinentů
Kontinent je část zemského povrchu, který vystupuje nad hladinu světového oceánu. Kontinenty se tvořily miliony let a jejich tvorba není u konce. V současnosti je pevnina rozdrobena na několik kusů, ale v minulosti tomu tak nebylo.
V prvohorách existoval jeden kontinent Pangea, před 250 miliony let. Během druhohor se Pangea rozpadla na dva velké kontinenty (Laurasii a Gondwanu). V době třetihor získaly kontenty téměř dnešní podobu. Její konečná podoba vznikla ve čtvrtohorách.
Je rozdíl mezi kontinentem a světadílem. Kontinenty jsou rozlehlé a souvislé pevniny vyčnívající nad hladinu světového oceánu. Známe pět kontinentů – Euroasie, Amerika, Afrika, Austrálie, Oceánie, Antarktida. Světadíly vznikly na základě odlišného historického, kulturního a společenského vývoje.
Komentáře
Okomentovat