Náboženství
Stejně jako Řekové vyznávali Římané mnohobožství –
polyteismus. Bohy převzali od Etrusku, Řeků, z Egypta i Malé Asie. Vládcem
bohů byl Jupiter, jeho manželkou bohyně Juno. Jupiterovými bratry byli vládce
moří Neptun, vládce podsvětí Pluto. Bohyně moudrosti byla Minerva, bůh války
Mars, bohyně lásky Venuše, bohyně lovu Diana.
Římané věřili ve věštby, věštili ze zvířecích vnitřností.
Pod pojmem zbožnost si Římané představovali dodržování rituálů.
Věda a vzdělanost
Jazykem Římanů byla latina, psali latinkou. Po zániku
západořímské říše se latina stala jazykem učenců. Používali římské číslice.
Římská literatura vycházela z řecké. Básníci Vergilius,
Ovidius. Prozaikem byl Cato, Cicero. Obhajobou křesťanství se zabývali církevní
otcové – svatý Ambrož, svatý Augustin.
Významným zeměpiscem byl Strabón, jenž zanechal detailní popis
tehdy známého antického světa ve svém díle Geografika. Římané vytvořili také
římské právo, které se uplatňuje dodnes. V divadle jsou patrné řecké
vlivy, komedie psal Plautus.
Cenné jsou nálezy ve městech Pompeje a Herculaneum, které
pohřbil výbuch sopky Etny. Římské sochařství se inspirovalo etruským. V architektuře
Římané stavěli amfiteátry, což byly arény s hledištěm pro pořádání
gladiátorských her – například Koloseum v Římě. Pak stavěli vítězné oblouky
– brány s průchodem na oslavu válečného triumfu a vítězné sloupy. Římané
měli rádi koupele ve veřejných lázních, dbali na hygienu. Nosili tógu a tuniku.
Zdroj: Wikipedia.org, Náhledové foto: Pixabay
Komentáře
Okomentovat