Patří sem ploštěnky, motolice a tasemnice. Název dostali podle typicky zploštělého těla, které mají dvoustranně souměrné. Aktivně se pohybují směrem dopředu pomocí podkožního svalového vaku. Lze u nich rozlišit zadní a přední část těla, břišní a hřbetní část a pravou a levou část.
Ploštěnci jsou vázáni na vodu, vlhkou půdu nebo žijí paraziticky. Přijímací a zároveň vylučovací otvor se nachází na spodní části těla. Jejich vylučovací soustavu tvoří protonefridie, které jsou složené z plaménkových buněk a odvodných kanálků. Nervovou soustavu mají gangliovou provazcovitou. V hlavové části je několik propojených ganglií neboli zauzlin, odkud vedou nervy ke smyslovým orgánům. Jsou to hermafroditi neboli obojetníci. Vývoj mohou mít přímý nebo nepřímý. Pokud jsou to parazité, tak během svého vývoje vystřídají několik mezihostitelů.
Třída: Ploštěnky
Jsou to převážně vodní živočichové, žijí ve sladké i slané vodě. Pohyb ji umožňují brvy, které pokrývají tělo. Mořské ploštěnky jsou pestrobarevné, sladkovodní jsou barevně nevýrazné. Živí se dravě. Patří sem ploštěnka mléčná, ploštěnka potoční (indikátor čistých vod), ploštěnka kalužní.
Třída: Motolice
Jsou to vnitřní parazité neboli endoparazité. Mají složitý vývojový cyklus – 1 až 4 mezihostitelé, různé typy larev. Nemají brvy, ale mají dvě příchytné přísavky, kterými se přichytí v těle hostitele. Kyslík získávají z procesu kvašení.
Patří sem motolice jaterní, která parazituje v játrech přežvýkavců. Člověk se jí může nakazit žvýkáním stébla trávy. Její životní cyklus je takový, že motolice nakladou vajíčka v játrech, odkud se dostanou žlučovody ven z těla. Zde si najdou dalšího mezihostitele – nějaké vodního plže, kde se usadí larva. Ta pak plže opustí a uchytí se na rostlinách, kde je spase dobytek. Larva se zapouzdří, putuje do jater a zde dospívá.
Motolice kopinatá je také parazitem přežvýkavců. Dalším mezihostitelem je plž a mravenec.
Motolice žlučová – konečným hostitelem může být i člověk, u něho se usazuje ve žlučovodech. Dalším mezihostitelem je plž a ryba. Člověk se jí může nakazit ze syrového rybího masa – např. sushi.
Krevnička močová – konečným mezihostitelem je člověk. Žijí v Africe a Jižní Americe. Mají oddělené pohlaví – pohlavní dimorfismus. Krevnička způsobuje nemoc schistosomózu, což je onemocnění močového měchýře.
Třída: Tasemnice
Jsou to vnitřní parazité – endoparazité. Mají redukované pohybové, nervové, smyslové a trávicí orgány. Živiny přijímají celým povrchem těla. Mají složitý vývojový cyklus. Jejich tělo je tvořené z článků, může být dlouhé až několik metrů. Kyslík získávají z kvašení. Vepředu mají hlavičku s kruhovými přísavkami, kterými si přichytí v těle hostitele. Pak následuje krček a tělní články. Jsou to hermafroditi.
Tasemnice bezbranná – konečný mezihostitel je člověk, jinak žijí v těle přežvýkavců – hovězí dobytek. V těle skotu se vytvoří larva, ta se dostane do svalu, kde vytvoří boubel, zapouzdří se. Když člověk sní špatně tepelně upravené maso s boubelí, tak se larva v něm vylíhne a uchytí se v tenkém střevě. Tam dále roste a produkuje články s vajíčky.
Tasemnice dlouhočlenná – mezihostitelem je prase. Člověk se může nakazit z špatně tepelně upraveného vepřového masa. Mezihostitelem může být i člověk, kdy mu larva pronikne do mozku, což je nebezpečné.
Komentáře
Okomentovat