 |
Tito živočichové žijí jen v mořích nebo oceánech. Jejich tělo je paprsčitě souměrné. Popsáno je na 7 000 druhů ostnokožců, další ale známe ze zkamenělin.
Základní charakteristika a popis těla ostnokožců
Mohou mít velikost od 1 cm až po 2 m. Mají vytvořený ambulakrální systém, což je soustava vodních kanálků neboli cév. Ta zajišťuje koloběh látek. Zároveň napomáhá k pohybu. K tomu slouží i panožičky na spodní straně těla.
Pod kůží jsou vápenité destičky, které mohou vybíhat na povrch těla a tvořit ostny, nebo vytvářejí souvislý krunýř. Některé druhy mají ramena. Dýchací soustavu u hvězdi tvoří žábry kožní, hadice a sumýši mají primitivní vnitřní dýchací orgány a někteří zástupci dýchají celým povrchem těla. Cévní soustava je tvořena ambulakrálním systémem nebo soustavou trubic s hydrolymfou, které kopírují systém vodních kanálků. Nervová soustava nemá žádné nervové centrum, tvoří ji pouze okružní prstenec nervových vláken. Ostnokožci mají vysokou schopnost regenerace, tedy dorůstání ztracených částí těl. Smyslovými orgány jsou primitivní zrakové, čichové či hmatové orgány – panožky. Někteří ostnokožce je smyslové orgány nemají vůbec. U rozmnožování jsou ostnokožci odděleného pohlaví, vývoj mají nepřímý přes stadium larvy.
Třída: Lilijice – velmi primitivní, vyvinutou mají jen trávicí soustavu. Dalšího nic vyvinutého nemají.
Třída: Hvězdice – tělo vybíhá do pěti ramen, vypadají jako hvězda. Při ohrožení odvrhují rameno, zaměstnají tím predátora a prchají pryč. Rameno jim pak doroste.
Třída: Hadice – mají terčovité tělo a pět tenkých ramen.
Třída: Ježovky – nemají ramena, ale krunýř z vápenitých destiček. Mají kousací útvar – tzv. Aristotelova lucerna.
Třída: Sumýši – nemají paprsčitě souměrné tělo. Dýchají vodními plícemi. Někdy se jim říká mořské okurky.
Komentáře
Okomentovat