 |
Jsou to bezobratlí živočichové, velmi početný živočišný kmen čítající na 100 000 druhů. Název dostali podle měkkého těla. Převážně jsou to mořští živočichové, méně často sladkovodní. Vyvinuli se v období prvohor před 500 miliony lety.
Tělo měkkýšů se skládá z hlavy, nohy a útrobního vaku. Hlava je centrem smyslů, noha je svalnatá a slouží k pohybu, v útrobním vaku jsou uložené vnitřní orgány. Tělo je kryté schránkou – ulitou nebo lasturou. Schránku tvoří uhličitan vápenatý.
Měkkýše dělíme na tři hlavní třídy – plže, mlže a hlavonožce.
Třída: Plži
Žijí v moři, ve sladké vodě i na souši. Mohou dorůstat až 60 cm. Mají ulitu – levotočivou nebo pravotočivou. U slimáků a plzáků je ulita zakrnělá. Na hlavě mají pár tykadel, což jsou smyslové orgány. Noha slouží k pohybu, bývá sliznatá.
Trávicí soustava – ústní otvor – hltan – jícen – žaludek – střevo – řitní otvor.
U býložravých plžů je v hltanu radula, která slouží ke strouhání potravy. Dravé druhy mají vychlípetelný chobot se zoubky s jedovou žlázou.
Suchozemští plži dýchají pomocí plicního vaku – plicnatí. Dýchají vzdušný kyslík. Vodní plži dýchají žábrami, které omývá voda s kyslíkem.
Cévní soustava je otevřená. Mají jednoduché srdce (jedna komora, 1-2 předsíně) a hemolymfu, která roznáší živiny po těle.
Vylučovací soustava – metanefridie.
Nervová soustava – pět párů nervových zauzlin propojené vlákny. Smyslové orgány jsou soustředěné v hlavě plžů. Jsou to hermafrodité (hlemýžď, slimák) i gonochoristi.
Předožábří plži – přílipka, zavinutec tygrovaný, ušeň, homolice, ostranka, křídlatec, bahenka živorodá, surmovka vražedná (žije v akváriích).
Zadožábří plži – zej obrovský.
Plicnatí plži – plovatka bahenní, okružák ploský, hlemýžď zahradní, plzák lesní, slimák největší.
Třída: Mlži
Jsou to výhradně vodní živočichové – ve sladké i ve slané vodě.
Jejich tělo tvoří útrobní vak a svalnatá noha. Mohou mít lasturu, jejíž vnitřek tvoří perleťová vrstva. Trávicí a dýchací soustavu tvoří dva otvory. Dolním otvorem – přívodní sifon - nasají vodu s potravou a kyslíkem. Ta putuje do trávicího ústrojí a omývá žábry, skrze nich dýchají. Voda s odpadními látkami je vyvrhována horním otvorem – vývodní sifon.
Cévní soustava je otevřená – srdce s 1 komorou a 2 předsíněmi. Nervovou soustavu tvoří spojené nervové zauzliny. Smyslovou soustavu mlžů tvoří osfradia a statocysta. Rozmnožování – jsou to gonochoristé.
Mořští mlži – šášeň lodní, střenka jedlá, ústřice jedlá, perlotvorka mořská, hřebenatka, slávka jedlá, srdcovka jedlá.
Sladkovodní mlži – velevrub malířský, perlorodka říční, škeble rybničná.
Třída: Hlavonožci
Je to nejvíce vyvinutá třída měkkýšů. Žijí výhradně v mořích. Nemají schránku. U sépií je sépiová kost. Tělo mají dvoustranně souměrné – hlavu a trup. Noha je přeměněná na ramena a svalnatou nálevku. Ramena mohou mít přísavky. Chobotnice má 8 ramen, krakatice, oliheň a sépie má 10 ramen, loděnka hlubinná má desítky ramen.
Trávicí a dýchací soustavu tvoří čelisti s jedovými žlázami. Z ústní dutiny jde potrava do hltanu, jícnu, žaludku, střev a konečníkem ven. Vylučovací soustava jsou metanefridie. Cévní soustava je neúplně zavřená – srdce má 1 komoru a několik předsíní. Krevním barvivem je modré barvivo hemocyanin. Dýchací soustavu tvoří jeden nebo dva páry žaber.
Nervová a smyslová soustava je velmi dobře vyvinutá. Mají jednu velkou mozkovou zauzlinu – mozkové ganglium. Nejvyvinutější je u chobotnic, které jsou poměrně inteligentní. Hlavonožci jsou odděleného pohlaví – samec a samice. Samice bývají větší. Po rozmnožení samci hynou a o vajíčka pečuje samice. Po jejich vylíhnutí hyne.
Zástupci hlavonožců – chobotnice velká, chobotnice skvrnitá, sépie obecná, krakatice obrovská, oliheň obecná.
Zdroj: Hravý přírodopis, nakladatelství Taktik, ISBN: 978-80-7563-069-8
Náhledové foto: Pixabay
Komentáře
Okomentovat