 |
| Žížala. Foto: Pixabay |
Vyskytují se na souši i ve vodním prostředí ve sladké i slané vodě. Někteří žijí jako parazité. Celkově je na světě asi 18 000 druhů kroužkovců, v České republice jich žije 200 druhů. Dělí se na třídy Mnohoštětinatci a Opaskovci. Opaskovci se dělí na podtřídu Pijavice a Máloštětinatci.
Stavba těla
Kroužkovci mají podlouhlé tělo z různého počtu článků,
které jsou od sebe oddělené přepážkami. V přední a zadní části je tělo zúžené.
V přední části je hlavová část se smyslovými výběžky pro čich a hmat. Tělo
kryje jednovrstevná pokožka, pod ní je podkožní svalový vak. U kroužkovců se vyvíjí
dvě až tři druhy svaloviny – podélná i příčná. Buď se pohybují mrskáním nebo
jako píďalka.
Trávicí soustava je trubicovitá – ústní otvor se slinnými
žlázami, jícen, střevo, řitní otvor. Vylučovací soustavu tvoří metanefridie,
tvořené nálevkou a kanálkem. Dýchací soustavu tvoří buď celá pokožka, nebo
žábra u vodních druhů. Cévní soustava je uzavřená – krev koluje v cévách vedoucích
po hřbetní a břišní straně těla. Cévy jsou navzájem propojené.
Nervová soustava je žebříčkovitá. V hlavové části jsou
dva páry mozkových zauzlin, jsou vzájemně propojené. Do těla vedou dvě nervové
pásky. V každém článku jsou na nervové pásce vytvořeny zauzliny, navzájem
propojené.
Smyslovou soustavu u kroužkovců tvoří mechanoreceptory a
chemoreceptory. Pijavky mají i oči. Mnohoštětinatci jsou odděleného pohlaví –
gonochoristé. Vývoj mají nepřímý – z vajíčka se líhne larva, z ní je
pak dospělec. Opaskovci jsou hermafrodité.
Třída: Mnohoštětinatci
Obývají moře již od prvohor. Někteří žijí volně, jiní ve
vápenitých ulitách. Patří mezi ně nereidka hnědá, pískovník rybářský, nereidka,
afroditka plstnatá (mořská housenka), palolo zelený, rournatec ozdobný.
Třída: Opaskovci
Dospělí jedinci mají v přední části těla opasek, který
slouží k rozmnožování. Mají velkou regenerační schopnost. Když dojde k rozdělení
jejich těla, přední část s opaskem doroste.
Rozmnožování probíhá tak, že si dva jedinci vymění spermie,
uloží je do semenných vaků. V opasku se tvoří hlenovitý kokon, do které
jsou uložena zralá vajíčka. Do nich se dostanou spermie. Kokon se dostane z těla
ven, vajíčka chrání a z nich se po čase líhnou malé žížaly. Jedná se o vývoj
přímý.
Podtřída: Máloštětinatci
Mohou měřit od několika milimetrů až po několik metrů. Patří
sem žížala obecná, žížala hnojní, nítěnka obecná.
Podtřída: Pijavice
Jsou to sladkovodní parazité, kteří se živí sáním krve
obratlovců. Stavbou těla se liší od ostatních kroužkovců tím, že v přední a
zadní části mají kruhové přísavky, kterými začíná a končí trávicí soustava.
Přední přísavka má chitinové zuby, které slouží k narušení pokožky
hostitele. Zadní přísavka slouží k přichycení. Pijavice dokážou do sebe
nasát krev až v desetinásobku své hmotnosti, díky čemuž přežijí i rok bez
potravy. Rozmnožují se pohlavně, vývoj mají přímý.
Mezi zástupce patří chobotnatka rybí, pijavka lékařská
(zákonem chráněná), pijavka koňská.
Zdroj: Hravý přírodopis, nakladatelství Taktik, ISBN: 978-80-7563-069-8
Komentáře
Okomentovat