Je to početný kmen, který čítá na 20 tisíc popsaných druhů. Žijí ve vodním prostředí i v půdě. Mnohé hlístice jsou parazité rostlin, živočichů i člověka. Parazité dosahují délky až 30 cm, volně žijící hlístice bývají menší, do 3 cm.
Tělo hlístic je podlouhlé, válcovité a bez článků. Na povrchu těla mají kutikulu, což je ochranná vrstva, kterou během života několikrát svlékají. Další vrstvou je podkožní svalový vak s podélnou svalovinou, jejich pohyb je omezený na vlnění a mrskání. Na suchu se pohybují špatně, lépe se pohybují ve vlhkém prostředí.
Trávicí soustava je trubicovitá. Začíná ústním otvorem a končí řitním otvorem. Vylučovací soustava je jednobuněčná vylučovací trubice. Pevné odpadní látky se ukládají v buňkách nefrocytech. Nervovou soustavu tvoří centrální nervový prstenec s nervovými provazci. Hlístice se rozmnožují pohlavně – samice a samci (gonochoristé s pohlavním dimorfismem). Dýchací a cévní soustava není u hlístic vyvinutá. Jejich vnitřní prostor těla vyplňuje tekutina, která dopravuje látky k orgánům.
Hlístice se dělí na řády – nitkovci, škrkavky, vlasovci, háďátka
Řád: Škrkavky
Parazitují v trávicím traktu obratlovců. Třeba i u člověka. Škrkavka dětská se usazuje v tenkém střevě, dorůstá délky až 40 cm. Vajíčka se dostávají při vyprazdňování z těla ven. Pokud člověk jí špatně omytou zeleninu, může se škrkavkou nakazit. Vajíčka polkne, z nich se vyvine larva, ta se dostane do krevního oběhu, odtud do střeva, kde dospěje.
Roup dětský – parazituje v tlustém střevě a v konečníku člověka, u malých dětí. Dorůstá velikost až 12 milimetrů. Projevuje se svěděním konečníku.
Řád: Nitkovci
Parazituje v tlustém střevě primátů a člověka – například svalovec stočený, který napadá lišky, divoká prasata, psy a kočky.
Řád: Háďátka
Žijí v půdě a napadají zemědělské plodiny – háďátko řepné a háďátko bramborové.
Komentáře
Okomentovat