 |
Je to vodní obal Země, který je pro vše živé velmi důležitý. Voda na Zemi zaujímá asi 2/3 povrchu, proto se jí říká Modrá planeta. Z vesmíru je totiž vidět modře. Zbytek, 1/3, je pevnina. Vodní obal se skládá z veškerého vodstva v kapalném, pevném i plynném skupenství. Voda je sladká nebo slaná. Největší zásobárna sladké vody jsou ledovce.
Vodstvo na Zemi
Dělíme ho na pevninskou vodu a oceánskou vodu.
Pevninská voda
Je to všechna sladká voda na Zemi. Největší její zásoba je v ledovcích. Ty dělíme na pevninské a horské. Pevninské ledovce pokrývají pevninu, horské ledovce najdeme za tzv. sněžnou čárou, což je hranice, kde neroztává sníh. Je závislá na nadmořské výšce a zeměpisné šířce.
Pevninská voda může být povrchová a podpovrchová. Povrchová voda je tekoucí a stojatá. Tekoucí jsou vodní toky – řeky, potok, veletoky, říčky. Vodní toky dohromady tvoří říční síť. Povodí je oblast, odkud voda odtéká do jednoho toku – například povodí řeky Labe či Vltavy nebo Odry. Povodí jsou od sebe oddělena rozvodím, což je hranice mezi povodími. Úmoří je oblast, ze které všechna voda odtéká do jednoho moře. V České republice patří řeky k úmoří Černého moře (řeka Morava) a Baltského moře (řeka Odra). Vodní tok se skládá z levého a pravého břehu. Pramen je místo, kde vodní tok pramení.
Stojatá voda mohou být přírodní vodní nádrže (jezera, bažiny) a uměle vytvořené vodní nádrže (přehrady, rybníky). Rybníky slouží pro chov ryb. U nás například rybníky v jižních Čechách zvané Zlatá stoka. Přehrady slouží k zadržování vody v krajině proti povodním nebo jako rekreace a zásobárna pitné vody. Využívají se i k výrobě elektrické energie ve vodních elektrárnách.
Podpovrchová voda je voda půdní a voda podzemní. Půdní voda se po dešti vsákne do země, je důležitá pro život rostlin. Při vydatných deštích půdní voda proniká v zemi skrz propustné horniny k méně propustným, až dorazí ke nepropustným horninám. Tam vzniká podpovrchová voda.
Voda je v neustálém koloběhu, je to obnovitelný přírodní zdroj. Je to koloběh vody v přírodě. Rozlišujeme malý a velký koloběh vody v přírodě. Malý probíhá například nad pevninou a velký probíhá mezi pevninou a oceánem.
Koloběh vody v přírodě: Sluneční paprsky vody vypaří z oceánu – vzniká oblačnost – pak z ní prší nebo sněží – srážky natečou do vodních toků nebo se také vsáknou – pak podzemní voda odchází zpět do oceánu. A to se stále opakuje.
Oceánská voda
Světový oceán tvoří čtyři oceány – Tichý (největší), Atlantský, Indický, Severní ledový. Průměrná salinita neboli slanost světového oceánu je 35 promile, tedy 35 tisícin. Pro představu – kdybychom smíchali 35 g soli s 1 litrem vody.
Moře jsou dílčími částmi oceánu, jsou to jeho okrajové části. Dělíme je na okrajová moře a vnitřní moře. Okrajová moře se nacházejí při březích pevnin, okrajová moře jsou ze všech stran obklopena pevninou. Středozemní moře je vnitřní moře.
Úžiny vytvoření přirozeným způsobem jsou průlivy. Mezi Francií a Velkou Británií je úžina La Manche. Evropu od Afriky odděluje Gibraltarský průliv. Průplav je úžina, kterou vytvořil člověk (například Suezský průplav propojuje Středozemní moře s Rudým mořem, zároveň je hranicí mezi Evropou a Asií). Panamský průplav propojuje Atlantský oceán s Tichým oceánem a odděluje Severní Ameriku od Jižní Ameriky.
Záliv vznikne, když moře vniká do pevniny. V Norsku jsou fjordy, to jsou zálivy vzniklé ledovcovou činností.
Voda ve světovém oceánu neustále proudí. Rozlišuje oceánské proudy – studené a teplé. Vlnění je vznik vln na hladině. Příliv a odliv vzniká gravitací Měsíce a Slunce.
Povodeň vzniká, když se koryto vodního toku zcela zaplní vodou. Když se pak voda vylije z břehů, hovoříme o záplavě. U vodního toku se měří průtok vody v metrech krychlových (m3). Znamená to, kolik vody proteče korytem řeky za 1 sekundu. Nauka o vodě je hydrologie.
Komentáře
Okomentovat