![]() |
Tato fyzikální veličina udává, jak je těleso těžké. Čím větší je hmotnost tělesa, tím je větší gravitační síla, kterou je přitahováno k Zemi. Proto musíme na jeho přemístění vynaložit více síly. Hmotnost značíme písmenem m a její základní jednotkou je kilogram (kg). Zapisujeme m = 25 kg.
Dalšími jednotkami hmotnosti jsou – miligram (mg), gram (g),
dekagram (dg), metrický cent (q), tuna (t).
1 t = 1 000 kg
1 q = 100 kg
1 kg = 1 000 g
1 kg = 10 dg
![]() |
Zdroj: Hravá fyzika, vydavatelství Taktik, ISBN: 978-80-7563-144-2 |
Měření hmotnosti
Pro měření hmotnosti těles se používají váhy – kuchyňská,
osobní, pružinová, páková. Ve fyzice se používají váhy závěsné, které mají
vahadlo. Pokud je vahadlo podepřené uprostřed, jsou to rovnoramenné váhy.
Jestliže je vahadlo podepřené tak, že jedno rameno je delší než druhé, jsou to
nerovnoramenné váhy. Laboratorní váhy jsou vybavené olovnicí, která slouží k ověření
toho, jestli jsou váhy ve vodorovné poloze. Pokud tomu tak není, tak pomocí
stavěcích šroubů se tato poloha nastaví. Jazýček umožňuje zjistit, zda jsou
strany vah v rovnováze. Váha obsahuje aretační šroub, když ho zatáhneme,
váhy se znehybní. Používá se to při jejich přepravě.
Pro měření na těchto váhách se používá sada závaží o různé
hmotnosti. Na jednu stranu vah se dá vážené těleso, na druhou přidáváme závaží.
Až je jazýček vah vyrovnaný, znamená to, že hmotnost tělesa se rovná hmotnosti
závaží. Pak sečteme všechna závaží dohromady a zjistíme hmotnost tělesa.
Měření hmotnosti kapalného tělesa zjistíme tak, že změříme
hmotnost tělesa s nádobou a od ní odečteme hmotnost prázdné nádoby.
Opakované měření bývá přesnější. Pak se používá průměrná hmotnost.
Na plechovkách bývá označení:
- Brutto – hmotnost celé plechovky
- Netto – hmotnost obsahu plechovky bez obalu
- Tara – rozdíl mezi brutto a netto
Komentáře
Okomentovat